Auto jsme vratili na letisti v Broome. Letiste bylo naprosto vyborny, spis nam pripominalo africky trziste zbouchany z prken. Opet jsme leteli s aerolinkama Quantas a opet nas nezklamaly. Neco pres 2 hodky a uz jsme pristali v Perthu, hlavnim meste Zapadni Australie. Je asi jedno z nejodlehlejsich Australskych mest a je bliz k jihovychodni Asii nez k ostatnim Australskym mestum.
Dlouho jsme hledali nejaky levny auto k pronajmu, skoro vsechny staly pres $30/den a podarilo se nam najit dodavku za $38/den. Na Zelandu i v Australii je to velkej byznys pronajimat tyhle dodavky, ale vetsinou jsou hodne mimo nas rozpocet ($70-100 na den). A tak jsme se rozhodli pro trochu luxusu. Z letiste jsme sli pesky 3km podel dalnice a doslo nam, jak dlouho jsme nemeli na zadech batoh a jak neuveritelne tezky je mame! Dodavku nam dali jeste lepsi nez jsme si zarezervovali a mame tam kuchynku a super postel a hlavne lednicku! Samozrejme trochu vic zere, ale za ten luxus to stoji.
Pocasi je konecne paradni. Momentalne je v Zapadni Australii obdobi sucha a leto v plnym proudu. Neni vlhko , 27 stupnu pres den a v noci se ochladi az na 15. A jeste k tomu se da koupat v mori. Bohuzel vzdycky neco cloveka depta v Australii, vetsinou je to pocasi a bud je to sileny vedro, nebo hrozny dusno, nebo brutalne prsi, nebo se neda koupat v mori a nebo hmyz. V Zapadni Australii jsou to mouchy. Mouchy vsech druhu, nektery jen otravujou a jsou drzy, pak hovada s centimetrovyma sosakama a pak maly musky, ktery litaj do oci a nosu a vubec jim to neni blby.
Tato cast, bude nasi posledni v Australii. Jeste nez jsme opustili Perth, jsme navstivili Davida, Allana skoro strejdu, ktery tu zije uz 10 let. Zbytyek dne jsme spolecne stravili popijenim v golfovem baru.
Naplanovali jsme si takovy 3000km okruh pres Wave Rock (skala ve tvaru vlny) a musim rict, ze 300km zajizdka stala za to. Prijeli jsme tam kdyz zapadalo slunce a byli jsme tam uplne sami, trochu nam ta krajina pripomnela Zapadni Afriku.
Hornicke mesto Kalgoorlie, kde se tezi zlato ve velkem, vsichni Australani nam rikali, tam nejezdete, tam jsou jenom hornici a je to tam moc drsny a v hospodach je obsluha jen nahore bez. Nam se tam docela libilo, mozna diky tomu, ze byl zrovna Valentyn a vsichni hornici byli navoneni a pritelkyne si udelali nekolika set kilometrovy vylet.
Pak jsme to vzali rovnou na jih do Esperance, tam nas privitalo neuveritelne mnozstvi opustenych plaza. A ta barva more!!!
Cely den jsme stravili v Narodnim parku Cape Le Grand, kde jsou plaze tak nadherny, ze se tam chodi opalovat i klokani.
Taky jsme si vybehli na vrchol Frenchman Peak, odkud byl nadherny vyhled.
Pokracovali jsme podel pobrezi pres Albany a Denmark a nekolik dalsich nadhernych opustenych plazi. Opravdu nevim, proc vsichni turisti jezdi na plaze vychodniho pobrezi, kde se mackaj s dalsima turistama, kdyz tady muzou byt uplne sami a plaze jsou mnohem hezci.
Uz skoro 2 tydny se tady snazi uhasit pozar, ktery zacal v okoli Northcliffe. Nekolik vesnic bylo evakuovanych, ale vitr meni smer kazdy den a pozar uz spalil nekolik stovek kilometru lesu a vsichni jsou bezradni. Ale ten kour v lesim byl hezkej na fotkach.
Pres Margaret River, hodne turisticka oblast, znama okolnimi vinicemi a surfovanim, jsme to smerovali zpet do Perthu.
Moc se nam libilo ve Fremantle, jen nekolik kilometre od Perthu. Plno kavaren, antikvariatu a prijemne atmosfery.
Nas posledni vikend v Australii jsme zustali v Perthu, bydleli jsme u Davida, ktery bohuzel odjel do Thajska na golfovy turnaj a spolecnost nam delala Olivie, dcera Davida a sestra Stuarta (Allanovyho bratrance).
A v pondeli kolem obeda letime do Sigapuru. Mame pres 2 mesice se dostat do Bangkoku a navstivit mista, kde jsme jeste nebyli a z toho 3 tydny v Barme. Uz se nemuzem dockat!!!
Jinak se nam v Australii moc libilo, hlavne ta neuveritelna, nedotcena priroda. A jak fauna, tak flora jsou naprosto unikatni. 3 mesice je, ale hodne dlouha doba na jednu zemi a nemuzem se dockat Asie. Potkali jsme hodne australskych duchodcu v jeepech s karavanem, kteri cestuji nekolik let po Australii a jeste nebyli vsude. My jsme procestovali jen 10% Australie. Ujeli jsme 16 000km. Pronajmout si auto jsme zhodnotili jako nejlepsi variantu. Koupit auto neni tak slozity, ale prodat ho v jinym state slozity je. A stopem by se dalo, ale zadny zastavky na foceni, navstevy narodnich parku a kempovani v divocine.
Kempovani bylo skvely skoro vsude. Jak mistni, tak turisti vyuzivaji odpocivadel na hlavnich silnicich, ktere jsou primo urcene pro az 20ti hodinovy odpocinek. Vetsina narodnich parku ma kempy za $5-7. Jinak se da kempovat skoro vsude, pokud tam neni cedule se zakazem kempovani. Pak jsou luxusnejsi kempy, kde chteji $20-30 za stan.
Verejne sprchy jsme mijeli skoro kazdy druhy den. Luxus.
A verejne grily nechybely v zadnem mestecku, parku ci plazi. Takze koupis flakotu a po ceste na plaz zmacknes cudlik a ugrilujes!
Australani jsou vyhlaseni plavci a tak v kazde vesnici s vice nez 1000 obyvateli, byl verejny bazen za $3-5.
Bohuzel australske ceny jsou trochu sokujici, ne jen, ze australsky dolar je nejsilnejsi za poslednich 50 let. Ale Australie hrozne chrani to sve australske zbozi a tak se skoro nic nedovazi a to znamena, ze neni konkurence a ceny jsou 3krat vyssi. Za 1kilo bananu chteli $15 po povodnich.
Australani jsou hodne pratelsti a otevreni, ale obcas muzou bejt i docela burani a neni divu, jak izolavane jsou nektera mesta.
Bohuzel jsme nenavstivili Tasmanii a tak je alespon duvod se nekdy vratit!
Kdyz jsme vraceli auto, tak jsme to troche opachovali na benzincen a tehnle krasavec vylez, nevim jak dlouho s nami v aute cestoval!
Mejste se vsichni krasne a priste uz z Asie.
Zdravi Monika a Allan
No comments:
Post a Comment