Trochu se zpozdenim, ale preci, pozdrav ze Zelandu. S internetem to tady neni moc horky a s nabijenim elektroniky taky ne. Zacali jsme severnim ostrovem, den po nas priletla Lenka a pujcenym autem (nissan vingroad, kombik, kterej hodne zere a byl nam malej i ve trech lidech) jsme vyrazili na sever od Aucklandu. Nevim proc, ale rozhodli jsme se navstivit Zeland v rijnu a listopadu, mysleli jsme ze konec jara a zacatek leta bude idealka, ale bohuzel pocasi tak idelani zatim neni. V Aucklandu bylo 13 stupnu a dest a napadl cerstvy snih v horach:) Pocasi nam na severu pralo par dni a i kdyz bylo 20 stupnu, slunicko hralo a i v mori jsme se vykoupali. Navstivili jsme posvatny mys Reinga, kde se misi vody Tasmanova more a Ticheho oceanu.
Prespali jsme v pralese Waipoua Kauri, mezi prastarymy stromy Kauri.
I kdyz jsme severni ostrov meli 10 dni, nejak nam pripadalo, ze nestihame a jsme porad ve spechu. Akorat melo byt finale v mistrovstvi sveta v Rugby a na celem Zelandu se nic jineho neresilo, Zaplatili jsme si opravdovej kemp se sprchou a kuchuni, abysme byli blizko mesta a mohli zajit s mistnima do hospody na finale, jinak kempujeme v DOC kempech, ktere jsou levne a vetsinou jen se zakladnim vybavenim. Bohuzel jen nekolik mesicu plati novy zakon a to, ze se nesmi volne kempovat nikde po celem Zelandu s pokutou $200. Nastesti DOC kempu je hodne, ale vetsinou jsou daleko od asfaltovych silnic a hledanim kempu clovek ujede az 50km. V Bay of Plenty jsme navstivili zname Petra a Lucku, s kterymi jsme cestovali spolecne v Mongolsku. Nas planovany Tongariro trek se tak trochu nevydaril, meli jsme zamluvene kempy na 2 noci, na posledni chvili jsme zmenili z kempovani na chaty a zaplatili rozdil, protoze nahore byl porad snih a v noci mrzlo. Prvni den jsme sli tongariro crossing, asi 17km ma to byt nejkrasnejsi cast treku, bohuzel prselo a nic jsme nevideli a nahore bylo mega snehu. Vsechna nase nepromokava vybava vydrzela asi 2 hodiny cesty a pak jsme byli zbytek dne turch a brodit se snehovyma planema bylo hrozny, jediny co nas drzelo, bylo, ze mame chatu s topenim a ze se ususime a zahrejeme. Kdyz jsme do chaty prisli, rozbilo se jim topeni!!
Takze nas tam bylo 5 lidi, uplne mokrejch, vevnitr v chate bylo tak 5 stupnu. Vsichni jsme oprezili, ale rano jsme nepokracovali dal, ale dolu na stopa k autu. Vratili nam penize za chatu, ale to nezmenilo nic na tom, ze jsme nesli zbytek treku. Ususit jsme se jeli az do Taranaki, kde jsme si v jednom kempu na pobrezi pronajali na noc chatku a vyprali jsme a ususili veci, vrchol sopky Mt.Taranaki se nam ukazal po dvou dnech
a se zastavkou ve Wellingtonu jsme trajektem opustili severni ostrov.
zdravime Monika, Allan a Lenka
Prespali jsme v pralese Waipoua Kauri, mezi prastarymy stromy Kauri.
I kdyz jsme severni ostrov meli 10 dni, nejak nam pripadalo, ze nestihame a jsme porad ve spechu. Akorat melo byt finale v mistrovstvi sveta v Rugby a na celem Zelandu se nic jineho neresilo, Zaplatili jsme si opravdovej kemp se sprchou a kuchuni, abysme byli blizko mesta a mohli zajit s mistnima do hospody na finale, jinak kempujeme v DOC kempech, ktere jsou levne a vetsinou jen se zakladnim vybavenim. Bohuzel jen nekolik mesicu plati novy zakon a to, ze se nesmi volne kempovat nikde po celem Zelandu s pokutou $200. Nastesti DOC kempu je hodne, ale vetsinou jsou daleko od asfaltovych silnic a hledanim kempu clovek ujede az 50km. V Bay of Plenty jsme navstivili zname Petra a Lucku, s kterymi jsme cestovali spolecne v Mongolsku. Nas planovany Tongariro trek se tak trochu nevydaril, meli jsme zamluvene kempy na 2 noci, na posledni chvili jsme zmenili z kempovani na chaty a zaplatili rozdil, protoze nahore byl porad snih a v noci mrzlo. Prvni den jsme sli tongariro crossing, asi 17km ma to byt nejkrasnejsi cast treku, bohuzel prselo a nic jsme nevideli a nahore bylo mega snehu. Vsechna nase nepromokava vybava vydrzela asi 2 hodiny cesty a pak jsme byli zbytek dne turch a brodit se snehovyma planema bylo hrozny, jediny co nas drzelo, bylo, ze mame chatu s topenim a ze se ususime a zahrejeme. Kdyz jsme do chaty prisli, rozbilo se jim topeni!!
Takze nas tam bylo 5 lidi, uplne mokrejch, vevnitr v chate bylo tak 5 stupnu. Vsichni jsme oprezili, ale rano jsme nepokracovali dal, ale dolu na stopa k autu. Vratili nam penize za chatu, ale to nezmenilo nic na tom, ze jsme nesli zbytek treku. Ususit jsme se jeli az do Taranaki, kde jsme si v jednom kempu na pobrezi pronajali na noc chatku a vyprali jsme a ususili veci, vrchol sopky Mt.Taranaki se nam ukazal po dvou dnech
a se zastavkou ve Wellingtonu jsme trajektem opustili severni ostrov.
zdravime Monika, Allan a Lenka
No comments:
Post a Comment