Welcome to America!

Zasilame pozdravy z mesta hrichu Las Vegas. V pondeli 7.kvetna jsme do USA priletli spolecne s babickou Berice a dedou Jackem s aerolinkami United, mezipristani jsme meli v Houstonu, kde jsme pristali uz s hodinovym zpozdenim a na imigracce jim prestal fungovat snimac otisku prstu a tak jsme cumeli dalsich 40 minut a navazujici letadlo do New Orleans nam o nekolik minut uletlo. V takovem pripade aerolinky prebookuji letenku na dalsi let, ale v tomhle pripade tomu tak nebyloL Vsechny lety do New Orleans byly plne az do dalsiho odpoledne. Byl konec jazzoveho festival a nejaka mezinarodni conference. Tak jsme sli na letenky stand by a jen doufali, ze se nekdo neukaze. Ale na stand by bylo dalsich 30 lidi. T akze po dvou neuspesnych stand by, jsme dostali noc v hotelu a na druhy den jsme meli potvrzene jen 2 letenky na prvni ranni let, jednu letenku na druhy a dalsi letenku na 3.let. Zavazadla do New Orleans odletly bez nas. Na spanek v hotelu moc casu nezbylo, ale alespon jsme si trochu odpocinuli. Nakonec jsme se nastesti vsichni do prvniho ranniho letadla vesli!!Kdybysme cestovali sami 2, tak by to nebylo nic prijemneho, ale zvladli bysme to v pohode, ale pro 80ti lete prarodice to nebyla zadna sranda behat z terminal na terminal a nespat 2dni v kuse. V New Orleans, nejvetsi mesto statu Luisiana, jsme pristali s jednodennim zpozdenim, bydleli jsme ve francouzske casti mesta, kousek od zname ulice Bourbon street. Architektura se nam libila, ale nejak tomu chybela ta atmosfera, kterou jsme vsichni ocekavali. Jezdi se sem za zivou muzikou a parit. Par zivych kapel jsme si poslechli a samozrejme jsme ochutnali mistni speciality jako sandvic Po-Boy a ryze Jambalaya a palive krevety Gumbo.

 



 

Druhy den jsme si vyzvedli auto na letisti a vyrazili smer Texas. Po ceste pres stat Luisiana jsme toho moc nevideli, jen jsme parkrat prejeli obri reku Mississippi. Cil cesty pro babicku s dedou bylo mesto Albuquerque v Novem Mexiku, kam jeli na 3 tydny navstivit babicinu sestru Brendu. Po ceste pres Texas jsme navstivili 2 allanovy spolubydlici z university v Houstonu a Brendy dceru Kelly s rodinou zijici v Austinu. Z Austinu do Albuquerque nam jeste zbyvalo 1600km, babicka s dedou uz meli docela dost z kazdodennich presunu ,prespali jsme v super motelu na mexickych hranicich v El Pasu, kde se krajina zacala menit v krasnou poust s horama na obzoru a mexickou kulturou a jidlem!!

V Albuquerque jsme zustali 2dni u Brendy a manzela Tonyho. Vylet jsme si udelali do hlavniho mesta Noveho Mexika Sante Fe s nejstarsim domem v USA.



Museli jsme se rozloucit, pospichali jsme do Las Vegas, kde se Allan mel pripojit k velky 4 denni kalbe, kamarad Gregg se zeni a tady si udelal rozlucku se svobodouJ Samozrejme jsme se zastavili na Grand Canyonu, coz bylo paradni. Jeli jsme podel te jizni casti a uz bylo docela pozde odpoledne a tak ne tolik lidi a nadherne svetlo!





V Las Vegas me Allan vysadil v hostelu kousek z centra a jel vratit auto na letiste a vyzvedout kluky, kteri akorat meli pristat. Allan si 4 dni uzival a bydlel v luxusnim hotelu, zato ja jsem bydlela v hostelu v hodne podivne casti mesta. Byl tam internet a palacinky zdarma a dobra atmosfera! Chodilo se spolecne parit, plavat do bazenu a sazet a hrat automaty a zamestnanci vedeli jak se vyhnout jakekoliv utrateJ Las Vegas je jeden velkej blazinec a prislo mi trochu smutny, kolik lidi se tam jezdi bavit. Je to takovej Disney land pro dospeli, vsechno je hrozne umely, ale da se tam dobre najist a ubytovani v luxusnich hotelech je levnejsi nez jinde.







Myslim, ze oba jsme meli po 4 dnech dost a ted nas cekaji narodni parky jihozapadu. Prijde mi, ze Amerika je presne takova jakou ji zname z filmu. I kdyz to vzdycky vypada prehnane, tak takovy to tady presne je. Vsechno je prehnane veliky. Na silnici je kazdy desaty auto osobak, piti clovek dostane v kybly a kdyz si clovek da k jidlu tu nejvetsi porci (porce pro 3 u nas), tak jeste usetri!

Mejte se krasne! Zdravi Monika a Allan