Z Kanady

Ahoj vsichni, zdravime z Kanady. USA jsme opustili z destiveho Seattlu trajektem. Listky jsme meli koupeny predem a meli jsme je pro pripad, ze americka imigracka by chtela letenku/jizdenku z USA a jizdenka na autobus jim nestaci. Jeste musim dodat, ze se mi libilo ve statech vice, nez jsem ocekavala a urcite je tam, kam se vratitJ Pripluli jsme na Vancouver Island do Victorie, hlavniho mesta Britske Kolumbie a velkym rivalem mesta Vancouver na pevnine. V Kanade nas privitalo slunicko a konecne jsme po tydnu svlekli bundy, to bohuzel nevydrzelo dlouho! Kanadu cekal prodlouzeny vikend a pondelni 145.vyroci kanadske nezavislosti a tak se pocasi resilo v radiu cely den, prosli jsme si mesto. Trochu nas sokovaly mistni ceny a zmrzline za $8 jsme odolali.

Po ceste do Tofina jsme hledali kemp, ktery se nam nepodarilo najit a tak jsme nakonec kempovali na divoko u jezera. Trochu jsme se obavali, ze budem mit medvedi navstevu v noci, ale nic. Rano nas probudila mlha a dest. Jeli jsme narodniho parku Pacific Rim. Destny prales s divokyma plazema Pacifiku a male turisticke mestecko Tofino.

Bylo to tam hezky, ale predstavovali jsme si to trochu vetsi divocinu. Kempovali jsme na stejnem miste u jezera a tentokrat jsme potkali medvedici s malym medvidetem nekolik kilometru pred kempem. Ja s mamou jsme spali radsi v aute a Allanovi chudakovi nezbyvalo nic jineho nezs pat ve stanu. Dalsi den jsme se napojili na trek Trans Canadian trail od jezera Cowichan. Trek vede pres celou Kanadu az na Novofundlandske ostrovy. My jsme usli asi 10km, pocasi se vylepsilo a tak jsme se i smocili v pruzracne rece. Rano jsme vratili auto opet ve Victorii a busem a trajektem jsme prejeli do Vancouveru, tam jsme meli zarezervovany hostel v centru. Prselo a byla hrozna zima. Prosli jsme si centrum mesta a krasny obri Stanley park. Na pohledech jsme videli jak je mesto obklopene horami.

Allan vyzvedl auto, tentokrat upgrade jen o jednu tridu, dostali jsme Chevrolet Impala s velkym kufrem a za 14 dni ho musime vratit v Calgary. Prvni zastavkou bylo lyzarske stredisko Whistler, kde se take konaly zimni olympijske hry 2010. Spali jsme v super kempu pred mestem, ale bylo tam hodne ceduli o medvedech a kazdej urizlej parez vypadal jako jeden. Bylo to ve vlhkem lese u divoke reky a museli jsme vypit nekolik lahvi cervenyho, abysme vubec mohli jit beze strachu spat.

Prvni nas trek byl dobrodruzny, na informacich pani rikala, ze je to pekny jednoduchy trek. Sli jsme na Rainbow Lake 16km, ale netusili jsme, ze nahore je jeste nekolik metru snehu. Ten den konecne bylo teplo a slunecno a snih tal o sto sest, byl to stoupak, nejdriv pekna cesticka, pak bahno, pak misto cesty reka a nakonec snih. Jezero bylo pod snehem, borili jsme se po pas a dolu jsme prisli az v 8 vecer.

Dalsi den jsme si dali pekny vystup na Joffre jezera a spali jsme v krasnem kempu u jezera Marble Canyon, tam, jsme si i zaplavali v ledarne. Pocasi bylo neuveritelne, azuro 29 stupnu a stejne pocasi hlasili na cele 2 tydny a opravdu bylo:)

Cestou do statu Alberta a znamych Rocky Mountain jsme na den zastavili pod horou Mt. Robson, nejvyssi hora kanadskych Rockies. Je tam nekolika denni trek az do Robsonu passu, my jsme jsme jen na otocku k prvnhimu jezeru.

Z Britske Kolumbie jsme prekrocili hranice do statu Alberta a prvni zastavkou bylo mestecko Jasper, male horske mestecko s krasnou scenerii. Sli jsme nekolik treku v okoli, po ceste k jezeru Maligne jsme potkali medveda (z auta a vubec se nestydel) a 2 obri jeleny s chlupatyma parohama tkzv. Elkove. Teploty vystoupaly az ke 30 stupnum a snih a led tekly silenou rychlosti, v rekach bylo nejvic vody za poslednich 200 let. Premysleli jsme o raftech, ale $100 za hodinu a pul jizdy se nam nechtelo vyplaznout. Ale asi by to byla zajimava jizda.

 

Pak jsme se pomalu presouvali N.P. Jasper smer N.P. Banff. Asi nejhezci cast Rockies byla presne tam podel Icefield Parkway. Spali jsme v kempu naproti Columbia Glacier a asi nejhezci trek, ktery jsme sli byl vystup na Willcox pass.

Vetsina treku se jde jehlicnatym lesem 90% cesty nahoru a pak se dojde k peknemu jezeru nebo vodopadum, tenhle se sel po vrcholkach se super vyhledem na ledovce a cele pohori Rockies. Kalnych tyrkysovych jezer je po ceste mnoho, ale 2 nejlepsi byly urcite Peyto Lake a Bow Lake, dali jsme si v Bow koupel, opravdovou rychlovku, jen nekolika vterinovou.

Jedine co nas opravdu otravovalo, byli mistni komari. Vsude hodne vody a tak tech drzych parchantu bylo hodne. V kempech nam nedali pokoj a kousali pres 2 vrstvy obleceni, repelent jim zas tak nevadil a ohen taky ne.

Na den a noc jsme si zajeli do N.P. Yoho, prijemne jsme si odpocinuli od davu japonskych turistu a nemeckych rodin v obrich karavanech, kterych bylo smer Lake Louise vic a vic. Nasli jsme i venkovni koupaliste u vesnice Field. A i kdyz jsme vodopadu uz videli hodne, Takakkaw falls urcite stoji za zminku.

Lake Louise je asi nejvetsi turistickou atrakci Rockies, mozna i Kanady. Je k tomu samozrejme dobry duvod, je tam opravdu krasne. Ale v cervenci, prvni opravdu letni tyden tam bylo natriskano. Do kempu jsme se nevesli a tak nam bylo dovoleno postavit stan na parkovisti asi 4 km od vesnice. Na parkoviste u jezera Louise se muselo pred 8 rano, jinak parkovani bez sance. Nastesti skoro vsechny ty davy turistu byly spokojeni u jezera s fotkou hotelu v pozadi. A tak na 15 km okruhu na jezero Agnes a udoli 6.ledovcu jsme meli cestu skoro pro sebe.

Odpoledne jsme se stavili na dalsim jezeru a to o neco mene popularni Moraine lake, kvuli medvedum se muselo na treky ve skupine minimalne 4 lidi. Mamina se prosla kolem jezera a my s fajnovym parem z Texasu jsme si vybehli do udoli 10.vrcholu.

V Banffu se nam zacalo zhorsovat pocasi, z poslednich 10ti dnu jsme byli zvykli jen na tmave modre nebe a zadnej dest. Mestecko Banff je vyspelejsi oproti sousednimu Lake Louise a nebo Jasperu. V zime jsou to vsechno lyzarska strediska. Turiste jezdi po cely rok. Banff je jedna hospoda vedle druhe. Misto dlouheho treku jsme se rozhodli zajit pesky z kempu 5km na veceri a pivo, aby nikdo nemusel ridit. Diky mistnim cenam alkoholu, jsme pili poslednich par tydnu hlavne caj po vecerech. Cesta byla narocna hlavne zpatky po luxusnim steaku, nekolika pivech a byla uz tma, baterku jsme nevzali a jen jsme cekali az nas sezere medved. V Banffu jich je extremne hodne, hlavne Grizzly a nektere treky jsou zavrene, ze jich je tam moc. Ale zase nic.

Po ceste do Calagary jsme jeste zastavili v mestecku Canmore, kde byla nejaka hornicka slavnost a zavody na kolech, tam jsme fandili cele destive odpoledne.

Do Calgary jsme prijeli na posledni den nejvetsiho Rodea vubec Calgary Stampede. Mesto bylo po velkem tydennim mejdanu, vsude kovbojove s kocovinou a zbytky slamy. Bohuzel cely den prselo a mesto jinak zajimave vubec neni. Vecer byl ohnostroj a ten jsme videli z kempu. Z Calgary letime na tyden do vychodni Kanady. Zacneme v Toronto a koncime v Montrealu.

Tak se vsichni mejte krasne.

Zdravi Monika, mamina a Allan